Příběh začíná někdy před třiceti lety. Než vzniklo samo "tajemné", na noční oblohu - někde v Lousianě - ale mohlo to být také někde v Kalifornii nad několika magnetofony, na prašné cestě ve starém buiku - kterému došel benzin, při bloudění hlubokými aljašskými lesy - vyšly čtyři oční bulvy, aby prohlédly a pohlédly na svět jinýma očima.
V období nové vlny (okolo roku 1972) vzniká novátorské, všeho schopné uskupení, které dokáže již tehdy spojit vizuální a hudební projev spolu se silným příběhem ve velkolepé show (... a to nejen k vidění). Texty plné alegorií a imaginace. Hýřivost masek a hudebních aranží na jakékoliv minulé a současné téma. Nepoznaní a nepoznatelní vychází ze své říše. The Residents. Lidé, kult. Divadlo světla a tmy. Lidských osudů a her.
... příběhem, spíše zábleskem příruční svítilny, někam do pomyslné režie, se začíná, po čtyřech letech (od posledního koncertního show "Wormwood" - podivné biblické příběhy, divadlo Archa, 21. 06. 1999, 20.00 hod), odvíjet jedno z dalších mystérií světa The Residents.
Přesvědčivá performance, zasazená jakoby do zavádějícího šedozeleného, prostorem jeviště omezeného, světa podivně uvěřitelných příběhů. Krátkých šotů-ústřižků lidských nadějí a zklamání. Z rubu a líce mezilidských vztahů. Vtahující i ty (ne)znalé do, na první poslech, popově podmanivých melodií, které však ve zlomku okamžiku dokáží přinést krupobití metalových, rapových, industriálních a punkových riffů či zvuků. Ty, jako vazká hmota, protékají mezi prsty. Oscilují mezi slunečným a zamračeným dnem. Do říše, kde lidé jsou démony a démoni lidmi. Do (říše) krutosti a něhy.
Vše zosobněné třemi hlavními aktéry - ženy v masce vlastního utrpení a minulosti, muže, jenž s bravurou zvládá svou "principálskou" roli a tančícími démony - manipulátory všeho. Osvědčenými postupy nás, za pomoci dalších šedozelených postav, vtahují do děje, rozehrávají karetní hru s osudem, a to na první pohled v hlavní režii démonů, kteří jsou postupně "udoláni" svými vlastními intrikami...
Takto nějak předvedli svou "maskovanou" show The Residents v pátek večer v pražském Paláci Akropolis, v rámci European Tour 2003. Jejím pilířem byly příběhy z alba Demons Dance Alone (2002). Undergroundový "čtyřlístek" ze San Franciska přivezl umě propracovanou "záležitost" plnou velmi dobrých aranží, opírající se o mistrně zvládnuté hudební a vizuální kompozice. Až s psychologickým kalkulem střídané "těžké" a "lehké" motivy (... vtipný příběh o setkání kapely s Jamesem Brownem - který však vše, co se stalo, zapomněl i když s kapelou strávil nějaký čas i ve studiu).
Více nenapodobitelný hudební projev, který je dobře ochuceným a namíchaným koktejlem živých a samplovaných vyhrávek. Hudba, která se nevzdaluje tomu co The Residents započali s "Meet the Residents" a "Not Available" . Co objevovali při "Freak Show" a chtěli dosáhnout v "Our Finest Flowers". Vše jako by tu bylo, jako by bylo povědomé, ale ve skutečnosti úplně jiné, i když poskládané pomocí identických "kostek".
Světlo, pohyby, strnulost, ticho... to vše bylo ve zběsilém tanci posluchači podáváno na zašedlém podnose, spoře nasvíceném lucerničkami - dušemi jednotlivých postav. The Residents nás opět přesvědčili svým hudebním kumštem a vysokou schopností kombinace, kdy i na první pohled neslučitelné je možné spojit v harmonickou jednotu. Kdo očekával posun v tvorbě, ten se dočkal. Snad to dokazuje nekonečný potlesk a skandování, do poslední škvírky zaplněného sálu, jenž asi po deseti minutách vyvrcholilo tichem a vokálním sólem "principála" ...
"Life would be wonderful...".