recenze
/Od našeho spolupracovníka/

The Residents jsou v dnešním, často prefabrikovaném a recyklovaném světě populární hudby a rocku něčím zcela výjimečným. Nejde pouze o vytrvalost, s jakou se drží své anonymity, jež jim umožňuje tvořit bez jakýchkoli tlaků. Výjimečná je především jejich věrnost cestě, již nastoupili před téměř čtvrtstoletím. Hudba u nich stála vždy na prvním místě, čerpali přitom skutečně z celého jejího odkazu, zvláště pak bývají citována tři jména - americký skladatel Harry Partch, svérázný jazzman Sun Ra a rockový enfant terrible Captain Beefheart. S takovým krédem se ovšem prodejní rekordy nelámou, a tak The Residents fungovali vždy spíše na okraji hlavního proudu.
A bylo jim tam dobře, z odstupu mohli satiricky tepat nejen všechny jeho nešvary a klišé, strefovali se i do světa konzumu, komerce a lživé politiky, tak moc se podobající klamavé reklamě. The Residents nebyli novátory jen v hudbě, svůj zájem obraceli i k vizuálním projektům, jako jedni z prvních vydali interaktivní DVD, velký důraz kladou na celkovou prezentaci.
Díky tomu všemu se jim v podstatě od samého začátku podařilo získat oddané příznivce - koneckonců, i u nás měli vždy vděčné posluchače, možná i díky propagaci, jaké se jim dostávalo v publikacích Jazzové sekce, jejich skladby hráli FPB, předobraz dnešních Už jsme doma (a ti s The Residents spolupracovali), vliv kalifornského souboru by se našel i v některých kompozičních postupech Mikoláše Chadimy.

Vrácené album

V roce 1971 natočili čtyři tehdy neznámí hudebníci své debutové album a poslali je společnosti Warner Brothers - ta vydávala Captaina Beefhearta a tak doufali, že je vyslyší. Omyl, vrácený pásek jim dorazil na adresu "rezidenti" a tím dal dosud bezejmenné kapele jméno. Toto odmítnuté album nyní vychází pod názvem WB: RMX vůbec poprvé " ovšem v aktualizované, taneční podobě.
Je s podivem, jak vepředu byli The Residents v roce 1971, debut lze totiž vnímat jako předzvěst všeho, čemu se později věnovali. Samozřejmě nemohou chybět dětské instrumenty (Peace & Love), kolotočové píšťalky jsou však přerušeny vpádem hrubých hlasů, vše ale nakonec spláchne taneční rytmus, střídaný dalšími motivy. Maggie's Farm okamžitě naskočí asociace na stejně nazvanou píseň Boba Dylana. Nebo Pie In The Sky, kde je zastřený popěvek jako od nějaké kalifornské kapely z 60. let vystřídán industriálním hlukem: ano, tohle je skutečný kulturní sendvič dobře napěchovaný nápady.
Přitom vlastně ani nevadí, že posluchač nemá možnost srovnat, do jaké míry umělci do původních pásů hrábli - na albu totiž zaznívají jak zcela současné - elektronicko-taneční - prvky, tak oni dřevní The Residents, jak je známe z jejich prvních alb. Fandové téhle podivné čtyřky opět dostávají, co čekali: hudbu, jež možná vypadá na první poslech jako pořádný úlet, je však daleko serióznější než mnohé paskvily tvářící se naprosto vážně.

Lupiči mrtvol

Ve svém brouzdání dějinami hudby se The Residents nezastavili skutečně před ničím. J. S. Bach nebo The Beatles, padni komu padni. Elvis Presley se stal takovou ikonou, že ho nemohli na své obrazoborecké pouti pominout. V roce 1989 proto vydali album King & Eye, na němž po svém pojednali odkaz krále rock'n'rollu.
Aby toho ale nebylo málo, vloni je nechali zremixovat hamburským producentem Paralyzerem. Z jejich verzí na albu King & Eye: RMX by určitě jak Elvisovi, tak jeho fanouškům asi vstávaly vlasy hrůzou, o to však lépe. Předělávky to nejsou místy příliš veselé, spíše z nich mrazí.
Přitom je ovšem cítit, že je The Residents dělali s láskou, že mají "svého" Elvise nejen rádi, ale také pěkně zažraného pod kůží. Ostatně, muselo to být jejich mládí - přinejmenším hudební. Krásně je to třeba slyšet v klasice Can't Help Falling In Love - vyklenutý hit o tom, jak se dotyčný nedokáže ubránit lásce ke své milované, by nebyl problém s výsměchem zparodovat. A přesto to The Residents nedělají. Většina písni je identifikovatelná, byť někdy s obtížemi. Taková by ovšem skutečně předělaná, převzatá píseň měla být - jinak si můžeme koupit originál, a nepotřebujeme jeho identický klon. Obě zmiňovaná alba, byť zdánlivě odlišná, tak cele zapadají do dosavadní cesty skupiny, trvající již třiadvacet let.
The Residents: WB: RMX.
Euroralph 2003.
The Residents: King & Eye: RMX. Euroralph 2003.
Distribuce BlackPoint.

Autor je vedoucím kulturní rubriky časopisu Instinkt